Klezmer


Čteme noty přímo z nebe, říkávali muzikanti hrající typický styl židovského klezmeru. Tak jako mnoho židovských úsloví, má to tohle řadu významů. Jen na vás záleží, jaký si z něho vyberete. Někdo si čtení z nebe představí jako nečtení z not, tedy improvizaci vycházející z nebe nebo spíše srdce samotných muzikantů. Pro jiného je to jasný odkaz na duchovní původ židovského národa, kdy jeho hudba nemůže mít jiný než duchovní (nebeský) základ. Jiný může vidět za nebem nekonečno a tedy i nekonečný proud zdrojů a myšlenek, které se do klezmeru prolínají. Zdrojů, které Židé žijící v rozptýlení a vyhnanství mezi gojim (nežidy) vždy vstřebávali ze svého momentální prostředí a okolí. Ať už to byly východní muziky Rusů, Poláků, Ukrajinců nebo vliv divokého Balkánu. Ať už to byl vliv německých aškenázských Židů nebo třeba rytmy Sefardů posbíraných v pouštích severní Afriky nebo v tureckých horách. Další významy si doplňte sami.

Fakt je, že hudba, jak víme třeba z Bible, provází židovský národ již od nejstarších dob a při všech příležitostech. Při radostných jako je svatba a tanec kolem chupy nebo přijetí mladíků muži muže, stejně tak jako při odchodu milovaných. A taková je i židovská muzika - klezmer. Je chvílemi veselá a upovídaná, jindy smutná a táhlá jako vítr prohánějící se troskami zbořeného jeruzalémského Chrámu.

Zaposlouchejte se do klezmeru a možná, že porozumíte alespoň z části i duši židovského národa.



print